Důvěra domácích ekonomických subjektů (souhrnný indikátor důvěry) v srpnu oproti červenci poklesla o 1,4 bodu na hodnotu 93,7. Souhrnný indikátor se tak propadl na nejnižší hodnotu od letošního února, kdy jeho hodnota činila 90,6 bodu. Zatímco v první polovině letošního roku se celková důvěra v domácí ekonomice zvyšovala, tak během léta dochází k ochlazování důvěry. To je varující signál pro pokračující pozvolné oživování tuzemské ekonomiky ve druhé polovině letošního roku, obzvláště, pokud k tomu připočtu pokračující špatné výsledky z německého průmyslu a zhoršující se situace v tamním sektoru služeb.
V srpnu došlo oproti červenci k poklesu v obou složkách celkové důvěry, tj. jak mezi podnikateli (-1,5 bodu), tak mezi spotřebiteli (-1,1 bodu). Srpnová čísla jsou zajímavá tím, že k poklesu důvěry došlo ve vybraných službách (-4,3 bodu), v obchodu (-2,6 bodu) i ve stavebnictví (-2,4 bodu) a naopak došlo k mírnému zvýšení důvěry v průmyslu. Čísla z průmyslu jsou velmi kolísavá, a to kvůli velmi proměnlivé položce očekávaný vývoj výrobní činnosti v příštích 3 měsících (v srpnu růst o 8 bodů). Oproti tomu průmyslové podniky i nadále hodnotí současnou celkovou poptávku jako utlumenou (v srpnu hodnota -19). Hodnocení současné zahraniční poptávky zůstalo v srpnu neměnně slabé. Překvapivý je výraznější srpnový pokles důvěry mezi podniky ve vybraných službách, kde došlo k poklesu hodnocení poptávky v posledních 3 měsících a poklesu očekávané poptávky v nejbližších 3 měsících.
Spotřebitelská důvěra v srpnu opět mírně poklesla (hodnota 97,3) a je nejníže od letošního února (hodnota 94,0). Je to poměrně překvapivé, pokud si uvědomíme, že letošní rok přináší úlevu od vysoké inflace a mzdy se vrátily k reálnému růstu. Zároveň lze pozvolný pokles spotřebitelské důvěry chápat tak, že dochází ke korekci optimismu a výrazného růstu spotřebitelské důvěry z první poloviny roku. Konkrétně v srpnu za poklesem důvěry stály především obavy spotřebitelů ze zhoršení hospodářské situace v horizontu následujících 12 měsíců. O něco hůře domácnosti v srpnu vnímaly i svoji finanční situaci, a to jak budoucí, tak i minulou. Zvýšila se naopak ochota spotřebitelů k velkým nákupům v horizontu nejbližších 12 měsíců.
V souhrnu podle mě vývoj konjunkturálních průzkumů během léta ukazuje, že se domácí ekonomice ve 3. čtvrtletí zatím příliš nedaří a rozhodně nelze mluvit o tom, že by hospodářský růst zrychloval. Situace v průmyslu zůstává problematická, domácnosti se do velkého utrácení nehrnou a znepokojující je i vývoj důvěry ve službách. Stále pravděpodobnější je tak podle mě jen anemické oživení tuzemské ekonomiky v letošním roce s růstem HDP pod 1 %.
