
Uplynulý týden přinesl návrat kombinace, kterou trhy nemají rády: silnější americká data, dražší ropa a opět vyšší citlivost na Blízký východ. Pro českou korunu to zatím neznamenalo dramatický pohyb, ale spíš test odolnosti. EUR/CZK zůstal relativně klidný poblíž 24,20, zatímco dolar po silných amerických datech z trhu práce zpevnil a držel se na dvouměsíčních maximech vůči euru. Právě proto je i tentokrát důležité rozlišovat mezi eurovou a dolarovou expozicí: na páru s eurem působí koruna stabilně, ale na páru s dolarem je zranitelnější vůči rychlým změnám globálního sentimentu.
Hlavním globálním příběhem týdne byla kombinace silných amerických payrolls, posunu sazebních očekávání Fedu a nové eskalace mezi Izraelem a Íránem. Trh začal znovu více pracovat se scénářem, že Fed nebude v nejbližších měsících sazby snižovat a že při přetrvávajícím inflačním tlaku z energií se debata může vracet i k možnosti dalšího utažení. To okamžitě pomohlo dolaru, který se vůči euru dostal k dvouměsíčním maximům a na hlavním páru stlačil EUR/USD k oblasti kolem 1,15. Současně ropa po izraelských úderech na Írán opět vyskočila výš, Brent se přiblížil k 97 USD a trh znovu přecenil riziko delšího energetického šoku.
Pro české firmy je tenhle mix důležitý hlavně přes dolarovou nohu. Vyšší ropa znamená dražší pohonné hmoty, logistiku, část surovin i dovážených komponentů. A protože ropa zároveň přes vyšší očekávané americké sazby podporuje dolar, jde o dvojí nákladový tlak. To je dobře vidět i na tom, že zatímco eurové páry ve střední Evropě zůstaly relativně klidné, dolarové páry byly výrazně pevnější. U USD/CZK tak i při relativně stabilním EUR/CZK vzrostla citlivost na jakoukoli další geopolitickou nebo inflační zprávu. Pro exportéry inkasující v USD je to krátkodobě příznivější kurzové prostředí, pro importéry naopak zdroj vyšší nejistoty.
Na první pohled vypadal týden pro korunu klidně. EUR/CZK se držel kolem 24,19–24,20 a podle technického pohledu zůstal pod svým střednědobým průměrem, tedy v pásmu, které stále ukazuje na relativní sílu koruny. Zároveň ale platí, že klid na eurové straně neznamená celkově nízké kurzové riziko. Středoevropské měny sice v porovnání s globálními rizikovými aktivy působily odolně, ale uvnitř regionu se začaly více rozcházet. Forint zůstal nejsilnější měnou regionu, zlotý byl vůči euru víceméně neutrální a koruna se držela mezi nimi jako stabilní, ale nikoli výrazně posilující měna.
Z českého pohledu je to důležité i prakticky. Pokud se globální nervozita dál nepřelije naplno do regionu, koruna může proti euru zůstat poměrně ukotvená. Pokud by ale ropa zůstala vysoko, ECB zněla výrazně jestřáběji a dolar dál posiloval, tlak by se mohl začít přelévat i do střední Evropy. Pro firmy obchodující nejen s eurozónou, ale i uvnitř CEE, tak dává smysl sledovat vedle EUR/CZK i relace typu PLN/CZK nebo HUF/CZK. Region už se neobchoduje úplně jako jednolitý blok: forint má vlastní silný příběh přes úrokový diferenciál, zlotý zůstává spíš stabilní a koruna těží hlavně z domácí důvěryhodnosti a relativně klidného inflačního prostředí.
Domácí data v uplynulém týdnu nepůsobila špatně, ale ani nepřinesla důvod pro výraznější optimismus. Inflace zůstává relativně nízká v evropském srovnání a koruna díky tomu nepůsobí pod tlakem. Současně ale rychlý růst mezd drží ve hře opatrnější tón ČNB a potvrzuje, že domácí poptávkové a službové inflační tlaky z ekonomiky nezmizely. To je přesně ten typ kombinace, který centrální bance umožňuje vyčkávat: inflace není dramatická, ale ani tak nízká a čistá, aby otevřela prostor pro rychlejší uvolnění politiky. I proto koruna zůstává pevná, ale bez výraznějšího impulsu k dalšímu posílení.
Ještě důležitější je ale zahraniční prostředí. Slabší německé objednávky, horší průmyslový výhled eurozóny a dražší energie znamenají, že český exportní sektor dál funguje v komplikovaném prostředí. Pro korunu to znamená omezený prostor k růstu: domácí fundament ji drží pevnou, ale zahraniční poptávka a globální sentiment jí nedovolují vytvořit silnější appreciation story. Jinými slovy, koruna zatím není slabá, ale ani nemá dost důvodů k výraznému zpevnění. V nejbližších týdnech tak zůstává pravděpodobnější scénář stabilního EUR/CZK a výrazně živějšího USD/CZK.
Pro české firmy byl uplynulý týden hlavně připomínkou, že klid na EUR/CZK neznamená klid na celém FX riziku. Eurová strana zůstává stabilní a koruna vůči euru působí pevně. To je dobrá zpráva pro firmy s převahou eurových toků, protože plánování marží i cash flow zůstává relativně čitelné. Zároveň ale narostlo dolarové riziko: silný americký trh práce, dražší ropa a jestřábější Fed znovu připomněly, že USD/CZK může reagovat rychleji a výrazněji než eurová strana.
V praxi to znamená jediné: pro exportéry je teď důležité neřešit jen samotný kurz koruny, ale i kvalitu zahraniční poptávky, hlavně v Německu a eurozóně. Pro importéry pak zůstává klíčový dolar, ropa a energetické vstupy. Pokud se napětí na Blízkém východě nezmírní a americká inflace zůstane odolná, může být dolarová volatilita v červnu vyšší než ta eurová. A právě tam dnes leží pro české firmy větší kurzové riziko než na samotném EUR/CZK.
Měna
Nákup
Prodej
Zobrazené hodnoty jsou pouze orientační, pro aktuální kurz volejte na číslo: +420 498 777 777. Vaše aktuální kurzy si můžete kdykoli zjistit v Online Broker.

Autor článku:
AKCENTA CZ
Svět výhodných transakcí



