Aktuální posilování polského zlotého – přechodná nebo trvalejší záležitost?

V ČR se obvykle výsledky parlamentních voleb do kurzu koruny nepromítají. A pokud již ano, tak zcela marginálně. U našeho severního souseda, v Polsku, je však historicky reakce finančních trhů na výsledky voleb výraznější. To se projevilo i v úvodu tohoto týdne, kdy se vítězství opozice v polských parlamentních volbách odrazilo do prudkého posílení polského zlotého (vůči euru přes 2 %) i tamního akciového trhu (WIG 20 – necelých 9 %).

Proč zlotý na výsledky voleb takto prudce reagoval? Výsledek voleb totiž indikuje změnu směru a návrat zpět k proevropské politice. Lze očekávat, že za nové vlády dojde ke zlepšení vztahů s EU a přístupu k evropským finančním prostředkům (fond Obnovy), zlepšení prostředí pro zahraniční investory, snížení rizikové prémie a výsledně i větší fiskální disciplíně. Nakolik jsou aktuální očekávání reálná ukáže čas.

Je ale aktuální výrazné posílení zlotého udržitelné i poté, co opadne prvotní opojení z výsledků polských voleb? Předpokládám, že krátkodobě ano, ale v několikatýdenním nadhledu příliš ne. Na čem to bude záviset? Za prvé na měnové politice Polské centrální banky (NBP). NBP v září překvapila razantním snížením úrokových sazeb a sazby již mírněji snížila i v říjnu. Další snížení sazeb lze očekávat opět v listopadu, kdy polští centrální bankéři budou mít k dispozici novou makroekonomickou prognózu. Zužující se pozitivní úrokový diferenciál mezi sazbami v eurozóně a v Polsku není něco, co by mělo zlotému pomáhat. Na druhé straně nelze vyloučit, že to se snižováním sazeb ze strany NBP nebude po volbách tak horké a snižování bude pozvolnější. Určitý politický přesah na měnovou politiku NBP byl totiž v posledních letech zjevný.

Za druhé na vývoji spotřebitelské inflace a hospodářském vývoji v Polsku. Inflace v posledních měsících zde evidentně zpomaluje, ať již se díváme na meziměsíční či meziroční srovnání či na celkovou či jádrovou inflaci. Nutno podotknout, že např. zářijový výsledek inflace byl zkreslen „záhadně“ stabilními cenami pohonných hmot, ačkoliv cena ropy rostla, americký dolar posiloval a v dalších evropských zemích pohonné hmoty zdražovaly. Pro rok 2024 však existuje v Polsku celá řada proinflačních rizik, která mohou období vyšší inflace protáhnout. Nulová DPH na vybrané potraviny skončí na konci letošního roku. Dvouciferný růst mezd zvyšuje pravděpodobnost přetrvávající vyšší inflace ve službách. Rychlejší snižování sazeb od NBP znamená nižší ochotu domácností spořit. Vyšší inflace a nižší úrokové sazby vedou ceteris paribus k oslabování měny.

Za třetí vnější prostředí není a podle mě ani v brzké době nebude nakloněno posilování středoevropských měn, polského zlotého nevyjímaje. Vysoké úrokové sazby v eurozóně a v USA budou stále více znevýhodňovat úrokovou atraktivitu středoevropských měn. V USA kvůli stále silným číslům z pracovního trhu nelze vyloučit ještě jedno zvýšení úrokových sazeb. Utažená měnová politika hlavních centrálních bank bude v nejbližších čtvrtletích oslabovat hospodářský růst (transmise měnové politiky do reálně ekonomiky chvíli trvá). Vládám v Evropě i v USA v příštím roce přestane pomáhat vysoká inflace v podobě rychlého nominálního růstu HDP a do hledáčku finančních trhů se dostanou vládní dluhy a jejich (ne)udržitelnost při současném nastavení úrokových sazeb.

Posilování zlotého tak z výše zmíněných důvodů považuji za dočasné a až odpadne prvotní euforie z výsledků voleb, tak začne zlotý oslabovat a vracet se na předvolební úrovně.