Bitcoin opět krvácí. Z kryptoměn se během hodin vypařily miliardy – a dolar ukazuje svaly

Trh s kryptoměnami zasáhla další prudká vlna výprodejů. Ještě před pár dny se bitcoin držel nad hranicí 73 000 dolarů; nyní se propadl k pásmu 67 000 dolarů, na nejnižší úroveň od začátku dubna. Během jediného dne odepsal téměř šest procent. Menší kryptoměny utrpěly ještě tvrdší ránu: ethereum kleslo pod 1 900 dolarů k hodnotě kolem 1 875 dolarů, solana se propadla k hranici podpory na 76 dolarech a bitcoin cash ztrácel dvouciferným tempem.

Během krátké doby trh přišel zhruba o sedm procent své celkové hodnoty a nucené likvidace pákových pozic obchodníků přesáhly jednu miliardu dolarů, jak vyplývá z tržních dat. Pro část investorů jde o nejvýraznější připomínku od únorového výprodeje, že kryptoměny zůstávají jedním z aktiv nejcitlivějších na změnu nálady na trhu.

„U kryptoměn se panika šíří velmi rychle. Pohyb, který by na měnovém trhu vypadal mimořádně dramaticky, se u bitcoinu nebo menších kryptoměn může odehrát během několika hodin. Právě proto je současný propad důležitý i pro lidi, kteří kryptoměny přímo nedrží: ukazuje, že investoři začínají znovu snižovat riziko,“ říká Jacek Jurczyński, generální ředitel společnosti AKCENTA.

Současný propad nevyvolala jediná událost. Trh povolil ve chvíli, kdy se najednou sešlo několik nepříznivých faktorů. Prvním byl zrychlující se odliv prostředků ze spotových bitcoinových ETF. V předchozích měsících tyto fondy pomáhaly vynést bitcoin na rekordní maxima, ale když se nálada obrátí, působí opačně: jak investoři stahují peníze, na podkladovém trhu roste skutečný prodejní tlak. Rozsah už není zanedbatelný. Spotové bitcoinové ETF zaznamenaly už jedenáct obchodních dnů odlivu v řadě a spotové etherové fondy patnáct a květen skončil s rekordními měsíčními odkupy ve výši zhruba 2,4 miliardy dolarů. Jen za poslední květnový týden přišly krypto fondy obchodované na burze o přibližně 1,7 miliardy dolarů, druhý největší týdenní odliv letošního roku.

Druhým spouštěčem byla zpráva, že společnost Strategy, dříve MicroStrategy, poprvé po letech prodala část svých bitcoinů. V poměru k její obrovské pozici byl objem zanedbatelný: 32 bitcoinů v hodnotě zhruba 2,5 milionu dolarů, sotva zaokrouhlovací chyba proti více než 843 000 mincím, které firma drží. Prodej posloužil k financování dividendy z prioritních akcií, nešlo o ústup od bitcoinu. Psychologický dopad byl ovšem značný. Pro část trhu byla Strategy symbolem přesvědčení, že velcí držitelé bitcoinu prostě neprodávají. Už samotný fakt, že firma část svých mincí uvolnila, stačil k vyvolání nervózní reakce.

U etherea se odehrává opačný příběh, který ukazuje jiným směrem. Největším firemním držitelem etheru je BitMine Immersion Technologies, americká burzovně obchodovaná treasury společnost vedená stratégem Fundstratu Tomem Leem, často označovaná za etherovou odpověď na Saylorovu Strategy. BitMine nyní drží zhruba 5,4 milionu ETH, asi 4,5 procenta veškerého existujícího etheru, nakoupených za průměrnou cenu odhadovanou kolem 3 500 dolarů. Při současné ceně etheru pod 1 900 dolary má tato držba hodnotu kolem 10 miliard dolarů proti pořizovacím nákladům blížícím se 18 miliardám: nerealizovaná ztráta řádově 8,5 miliardy dolarů, jedna z největších papírových ztrát v historii firemního kryptosvěta. Zatímco Strategy právě

poprvé po letech prodala, byť symbolicky, BitMine nakupuje po poklesu. Jeho předseda označuje ether pod 2 000 dolary za atraktivní vstupní úroveň, výprodej odmítá jako „klasické chování u dna“ a trvá na tom, že krypto „supercyklus“ teprve přijde. Vůdčí postavy dvou největších kryptoměn vysílají ve stejném okamžiku opačné signály, jeden ubírá a druhý přidává, a tím jen podtrhují, jak je trh rozdělený v otázce, kam riziko zamíří dál.

Třetím faktorem je geopolitika. Eskalace napětí na Blízkém východě zvedla cenu ropy a znovu otevřela debatu o inflaci. Vzhledem k tomu, že přeprava přes Hormuzský průliv, kudy proudí zhruba pětina ropy přepravované po moři, je fakticky ochromena, ropa Brent vystoupala k hranici 100 dolarů za barel. Vyšší cena ropy je problém nejen pro spotřebitele, ale i pro centrální banky. Pokud energie znovu žene inflaci nahoru, prostor pro rychlé snižování sazeb se zužuje.

Právě zde se výprodej kryptoměn propojuje s širšími makroekonomickými souvislostmi. Donedávna část trhu počítala s tím, že americký Fed bude moci během roku snižovat sazby. Takový scénář by obvykle ukazoval na slabší dolar a mohl by podpořit rizikovější aktiva, kryptoměny nevyjímaje. Vyšší inflace, dražší ropa a geopolitická nejistota však tento výhled komplikují. Fed se nyní spíše nachází v pozici, kdy musí držet sazby vysoko déle, nebo dokonce znovu varovat před možností jejich zvýšení.

Evropa mezitím zápasí s opačným problémem. Podle tržních očekávání se Evropská centrální banka chystá ke zvýšení sazeb (investoři nyní počítají se třemi až čtyřmi zvýšeními sazeb během příštího roku a kroky v červnu a červenci považují za reálné), protože inflace v eurozóně zůstává nad cílem. Teoreticky by odlišný očekávaný vývoj ECB a Fedu mohl nahrávat euru proti dolaru. V okamžicích stresu však trhy často neobchodují jen podle úrokového diferenciálu. Když investoři prchají od rizika, dolar stále těží z výhody, že je světovou rezervní měnou.

„Na papíře mohou některé argumenty ukazovat na slabší dolar. Pokud ale zároveň padají kryptoměny, roste ropa a stoupá geopolitické napětí, investoři zaujímají defenzivní postoj. V takovém prostředí dolar často posiluje – ne proto, že by americká ekonomika neměla problémy, ale protože trh sahá po likviditě a bezpečí,“ vysvětluje Jurczyński.

Právě proto je to důležité i pro firmy. Propad bitcoinu není jen příběh o investorech, kteří přes noc sledují červené grafy. Je to varování, že nálada na trzích se může obrátit velmi rychle a tento obrat se nemusí zastavit u kryptoměn. Může se přenést do dolaru, eura, koruny, zlotého i forintu. Může také pohnout cenami energií, dopravy a komodit.

Dovozci, kteří platí v dolarech, se mohou dostat pod tlak ze dvou stran. Pokud dolar posílí a zároveň rostou vstupní nebo přepravní náklady, začne se celá nákladová kalkulace zhoršovat. Vývozci naopak mohou z měnového pohybu krátkodobě těžit, ovšem jen tehdy, mají-li správně nastavené ceny, platební podmínky a marže. Bez toho může i zdánlivě příznivý pohyb kurzu zakrývat jiné nákladové riziko.

„Firmy často začnou sledovat kurz až ve chvíli, kdy je začne přímo ovlivňovat. Trh ale obvykle pozvánku předem neposílá. Současný výprodej kryptoměn ukazuje, jak rychle se může nálada změnit. Pro podnik s příjmy nebo náklady v cizí měně je proto zásadní vědět, při jakém kurzu je zakázka ještě zisková a od kterého okamžiku začíná ohrožovat marži,“ říká Jurczyński.

Po svém dřívějším vzestupu si kryptoměny vybudovaly obraz aktiva schopného rychle přinést vysoké výnosy. Současný sešup připomíná druhou stranu téhož příběhu. Bitcoin klesl téměř o polovinu z loňských maxim nad 126 000 dolary. Menší kryptoměny jsou na tom ještě hůře a při výprodejích bývají zasaženy rychleji než samotný lídr trhu.

Pro finanční trhy tedy nejde o pouhou další „kryptobouři“. Je to test ochoty investorů podstupovat riziko. Pokud se obavy kolem digitálních aktiv přelijí do dalších částí trhu, výsledkem může být silnější dolar, dražší financování, větší tlak na měny střední Evropy a obtížnější plánování pro firmy, které obchodují se zahraničím.

Závěr pro firmy je proto jednoduchý. Nemusíte spekulovat na bitcoin, aby vás jeho pád zasáhl nepřímo. Stačí, aby stejná nervozita rozhýbala měny, cenu ropy nebo očekávání centrálních bank. V takovém prostředí přestává být měnové riziko teoretickou položkou ve finančním plánu a stává se velmi konkrétním faktorem, který může rozhodnout o marži na celé zakázce.