Česko a Polsko drží sazby. Pro firmy je to dobrá zpráva – ale jen pokud mají řízené měnové riziko

Praha, 5. února 2026 – Polská centrální banka včera ponechala základní úrokovou sazbu na úrovni 4,0 %. Dnes stejný krok potvrdila i Česká národní banka, která drží svou klíčovou sazbu na 3,5 %. Obě centrální banky tak navazují na vyčkávací režim nastavený na konci roku 2025 a vysílají směrem k firmám důležitý signál: měnové prostředí ve střední Evropě zůstává stabilní a předvídatelné. 

Česko–polský obchod: třetí nejdůležitější partner a obchod za stovky miliard korun 

Polsko patří dlouhodobě mezi tři nejvýznamnější obchodní partnery České republiky. Přibližně 10 % českého exportu směřuje právě na polský trh, což v absolutních číslech představuje řádově 700–800 miliard korun ročně na celkovém obratu vzájemného obchodu.

Rok 2025 nepřinesl ve česko-polských obchodních vztazích žádný strukturální zlom. Naopak potvrdil stabilní charakter vazeb:

• Český vývoz je dlouhodobě tažen automotive, strojírenstvím a elektrotechnikou.

• Dovoz z Polska je silný zejména u spotřebního zboží, potravin a průmyslových komponent.

Z pohledu České republiky zůstává obchod s Polskem relativně vyrovnaný, bez extrémních přebytků či deficitů. Právě proto zde o konkurenceschopnosti firem často nerozhoduje objem zakázek, ale práce s marží, kurzem a strukturou nákladů.

Měnová politika: kontinuita navazující na závěr roku 2025 

Současné rozhodnutí obou centrálních bank je potřeba číst v jasném časovém kontextu:

• Narodowy Bank Polski naposledy upravil úrokové sazby na podzimním zasedání v roce 2025, kdy formálně uzavřel cyklus snižování sazeb. Od té doby drží sazby beze změny a vyčkává na další vývoj inflace, mezd a fiskální politiky.

• ČNB naposledy změnila úrokové sazby na svém prosincovém zasedání v roce 2025. Od té doby bankovní rada opakovaně deklaruje vyčkávací strategii a důraz na návrat cenové stability bez rizika opětovného roztočení inflace.

Současné úrovně 3,5 % v Česku a 4,0 % v Polsku tak nejsou krátkodobým kompromisem, ale výsledkem vědomého rozhodnutí obou bank ponechat měnové podmínky stabilní.

Stabilita sazeb ≠ stabilita nákladů: kurzové riziko je širší než CZK/PLN 

Pro firmy obchodující mezi Českem a Polskem je stabilita sazeb pozitivní zprávou, ale sama o sobě neřeší celkové měnové riziko.

Vedle kurzu CZK/PLN je nutné zohlednit také:

• Nákladovou stranu, zejména pokud jsou vstupy nebo suroviny nakupovány v EUR nebo USD.

• Skutečnost, že výkyvy na hlavních měnových párech EUR/USD, EUR/CZK, USD/CZK, EUR/PLN nebo USD/PLN se mohou nepřímo promítat i do regionálních kurzů.

Například:

• Posílení dolaru vůči euru (USD/EUR) může zvýšit náklady na dolarové vstupy, i když kurz CZK/PLN zůstává relativně stabilní,

• pohyb na páru EUR/CZK či EUR/PLN se často přelévá i do kurzu CZK/PLN, zejména v obdobích nižší likvidity.

„Firmy dnes často sledují jen kurz CZK/PLN, ale reálný dopad na marži vzniká kombinací více měnových párů. Stabilita sazeb snižuje volatilitu, ale nezbavuje firmy povinnosti řídit celé měnové portfolio,“ říká Jacek Jurczynski, CEO společnosti Akcenta. „Největší riziko dnes není prudký kurzový šok, ale postupné zvyšování nákladů přes jiné měny, které firmy podcení,“ dodává.

Výhled: klidné prostředí přeje připraveným

Rozhodnutí ponechat sazby beze změny potvrzuje, že měnová politika v Česku i Polsku vstoupila do fáze jemného ladění. Pro česko-polský obchod to znamená prostředí, kde o úspěchu firem nerozhoduje rychlá reakce na každé rozhodnutí centrální banky, ale systematický přístup k řízení kurzů, nákladů a cash-flow.

Firmy, které tuto stabilitu využijí k aktivní práci s měnovým rizikem napříč více páry, mohou z přeshraniční spolupráce těžit i v roce 2026. Ty ostatní riskují, že je klidné období zastihne nepřipravené.