Konflikt mezi USA a Íránem

Co se stalo

Dne 28. února 2026 zahájila společná koalice Spojených států a Izraele rozsáhlé vojenské údery proti Íránu. USA označily svou kampaň jako „Operace Epic Fury“ (Epický hněv); Izrael svou část pojmenoval „Operace Roaring Lion“ (Řvoucí lev). Údery byly zaměřeny na protivzdušnou obranu, raketová odpaliště, zařízení pro výrobu dronů a – co je kritické – přímo na íránské vedení. Nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí byl zabit spolu s více než 40 vysokými představiteli, včetně velitele IRGC a ministra obrany. Írán odpověděl stovkami balistických raket a dronů, které zasáhly cíle v SAE, Kuvajtu, Kataru a Jordánsku. Byli zabiti tři američtí vojáci.

Hormuzský průliv je fakticky uzavřen. Ačkoli Írán nevyhlásil formální blokádu, stala se vodní cesta neprůjezdnou kombinací kinetických hrozeb, elektronického rušení (narušení systémů AIS a VHF) a kolapsu trhu s námořním pojištěním. Nejméně 150 tankerů přepravujících ropu a LNG zakotvilo na otevřeném moři a odmítají pokračovat v plavbě. Hlavní lodní linky – Maersk, MSC, Hapag-Lloyd, CMA CGM – pozastavily všechny plavby přes Hormuz. Pojistitelé válečných rizik začali vydávat oznámení o zrušení pojistek s účinností od 5. března.

Současně Hútíové v Jemenu pohrozili, že „obnoví a vystupňují“ útoky na komerční lodní dopravu v Rudém moři, čímž de facto uzavřeli i trasu přes Suezský průplav. To vytváří bezprecedentní krizi dvojitého „úzkého hrdla“, která nutí veškerý námořní obchod směřující do Evropy a Asie k plavbě kolem Mysu Dobré naděje, což prodlužuje dobu přepravy o 15–20 dní.

Kompletní analýzu dopadů na středoevropské trhy si můžete stáhnout zde:

Zobrazit kompletní analýzu