
Uplynulý týden potvrdil, že hlavním tržním tématem zůstává energie a geopolitika, nikoli domácí makrodata. Situace kolem Hormuzského průlivu zůstala nestabilní, ceny ropy po krátkém uklidnění znovu rostly a trhy dál přeceňovaly, jak dlouho budou muset centrální banky držet sazby výš. Pro korunu to znamenalo relativní stabilitu vůči euru, ale vyšší citlivost vůči dolaru a globální averzi k riziku.
Nejdůležitější externí událostí týdne zůstala situace v Perském zálivu. Po předchozích signálech o možném uklidnění se jednání znovu zadrhla a Reuters v neděli uvedl, že dodávky přes Hormuz zůstávají omezené, zatímco ropa znovu rostla. Brent se na začátku týdne obchodoval kolem 106,7 USD za barel a WTI kolem 95,4 USD, po předchozích mimořádně silných týdenních růstech. To znamená, že energetický šok sice není na absolutním vrcholu paniky z první poloviny dubna, ale pro trhy zůstává plně aktivním tématem.
Pro Evropu a region CEE je to nepříjemná kombinace. Vyšší ceny energií zhoršují obchodní bilanci, tlačí na logistiku, dopravu a průmyslové vstupy a současně přes „risk-off“ sentiment podporují dolar. Pro korunu je to typicky negativní přes USD kanál a přes celkovou averzi k riziku, i když vůči euru může působit stabilněji. Právě proto je pro firmy teď stejně důležitý pár USD/CZK jako EUR/CZK.
Druhým klíčovým tématem byla reakce centrálních bank na energetický šok. Fed, ECB i další velké banky v předchozích dnech ponechaly sazby beze změny, ale tón jejich komunikace zůstává opatrný až jestřábí. Reuters i další zdroje v uplynulém týdnu znovu popsaly, že vyšší ceny energií komplikují návrat inflace k cíli a drží při životě scénář „higher for longer“. V eurozóně to navíc doprovází slabší růstový výhled – IMF nově čeká pro rok 2026 růst eurozóny jen 1,1 % a inflaci 2,6 %.
Pro euro je to smíšené. Vyšší sazby by mu teoreticky pomáhaly, ale zároveň platí, že drahá energie a slabší výkon eurozóny dopadají na Evropu citelněji než na USA. To je důležité i pro české firmy: euro nemusí výrazně slábnout, ale současně energetický šok zhoršuje poptávkový výhled v eurozóně a tím i podmínky pro export. Pro dolar je prostředí stále podpůrné hlavně tehdy, když se trh vrací do režimu bezpečí a odkládá očekávání poklesu sazeb.
Domácí situace v Česku zůstává relativně klidná. Dubnový konjunkturální průzkum ČSÚ ukázal, že podnikatelská důvěra zůstala na březnové úrovni 100,4, ale důvěra spotřebitelů klesla o 4,4 bodu na 106,0. To je důležitý signál: podniková sféra zatím nepanikaří, ale domácnosti jsou vůči budoucím nákladům a nejistotě citlivější. Koruna přesto zůstala vůči euru relativně pevná – právě proto, že domácí fundament není špatný a ČNB zatím nemusí na nový vývoj reagovat agresivně.
Kurz ale v tuto chvíli primárně neřídí Praha. Rozhodující je zahraničí – ropa, dolar, eurozóna a celkový sentiment vůči regionu. To je důvod, proč může být EUR/CZK relativně klidný, zatímco USD/CZK je citlivější na každý návrat geopolitické nervozity. Prakticky: koruna je vůči euru stále relativně odolná, ale vůči dolaru zůstává zranitelnější, protože právě přes dolar se do ekonomiky promítají energie, doprava a část dovozních vstupů.
Hlavní příběh týdne byl znovu jednoduchý: energie a geopolitika mají větší váhu než domácí statistiky. Pro firmy to znamená, že nestačí sledovat jen EUR/CZK. Stejně důležitý je i USD/CZK, protože právě přes něj se do nákladů promítají energie, doprava a část surovin. Pokud ropa zůstane vysoko a trhy budou dál citlivé na vývoj kolem Hormuzu, může koruna vůči euru působit stabilně, ale vůči dolaru zůstat pod tlakem.
V takovém prostředí dává smysl aktivní řízení dolarové expozice, postupné zajištění a práce s více scénáři. Čekání na „lepší kurz“ bývá při podobných geopolitických šocích zpravidla dražší než systematický hedging.
Měna
Nákup
Prodej
Zobrazené hodnoty jsou pouze orientační, pro aktuální kurz volejte na číslo: +420 498 777 777. Vaše aktuální kurzy si můžete kdykoli zjistit v Online Broker.

Autor článku:
AKCENTA CZ
Svět výhodných transakcí



