ČNB v únoru snižuje úrokové sazby, ale s jejich dalším poklesem bude velmi opatrná

Bankovní rada České národní banky (ČNB) na dnešním zasedání v souladu s předpoklady snížila úrokové sazby o 25 bazických bodů. Hlavní úroková sazba, dvoutýdenní repo, tak bude nově činit 3,75 %. Zatímco na prosincovém zasedání bankovní rada úrokové sazby ponechala beze změny a přerušila cyklus uvolňování měnové politiky, tak nyní v únoru sazby po odmlce snížila. To, že ČNB v únoru sazby velmi pravděpodobně sníží, centrální bankéři dopředu poměrně jasně avizovali, takže i dopad na kurz koruny byl v tomto směru jen omezený. Na rozhodnutí ČNB nic nezměnila ani mírně vyšší dynamika lednové inflace (vyšší ve srovnání s tržním odhadem).

Rozhodnutí o snížení sazeb bylo v rámci bankovní rady jednomyslné. Na tiskové konferenci guvernér A. Michl uvedl, že se zatím nenaplňují krátkodobá proinflační rizika a zahraniční poptávka zůstává utlumená, což vedlo bankovní radu k rozhodnutí sazby mírně snížit. V tiskové zprávě k zasedání bankovní rady však i nadále převažuje výčet proinflačních rizik prognózy. Např. větší než předpokládaná setrvačnost růstu cen služeb a cen potravin, fiskální politika, vyšší růst mezd a mzdových požadavků či v neposlední řadě riziko výraznějšího oživení úvěrové aktivity na realitním trhu. Jediným explicitně zmíněným protiinflačním rizikem tak zůstává zhoršení globální hospodářské aktivity a slabý výkon německé ekonomiky.

Nová makroekonomická prognóza ČNB očekává pro letošek ve srovnání s listopadovou prognózou nižší růst domácí ekonomiky (HDP) a to o 2,0 % (v listopadu 2,4 %) a nižší růst spotřebitelské inflace o 2,4 % (v listopadu 2,6 %). Zároveň však trochu překvapivě prognóza implikuje o něco vyšší úrokové sazby 3M PRIBOR na 3,3 % (v listopadu 3,2 %) a silnější koruny vůči euru na 25,2 CZK/EUR (v listopadu 25,4 CZK/EUR). Tento rozpor A. Michl úplně jasně nevysvětlil.

Celkově výsledek zasedání bankovní rady včetně tiskové konference působil mírně jestřábím dojmem. V nové prognóze sice ČNB snížila výhled na HDP i inflaci, ale u výhledu na úrokové sazby došlo k úpravě nahoru, byť marginální. Zároveň je třeba říci, že bankovní rada se makroekonomickou prognózou dogmaticky neřídí a dlouhodobě zdůrazňuje, že chce držet úrokové sazby výše, než bylo zvykem v období před pandemií covidu. Ostatně i guvernér Michl uvedl, že bankovní rada nechce opakovat chybu, že reálné úrokové sazby byly před r. 2020 přes deset let záporné.

To, jak bude ČNB postupovat na nadcházejících zasedáních, je aktuálně těžko předvídatelné. Na jedné straně guvernér Michl uvádí, že bankovní rada se bude ohledně sazeb rozhodovat na základě příchozích dat. Na straně druhé ale nepřímo uvedl, že snížení hlavní sazby pod 3,50 % nebude po větší část letošního roku úplně ve hře. Ostatně hladinu 3,50 % zmiňuje i vlivný člen bankovní rady viceguvernér J. Frait. Zatím i nadále předpokládám, že bankovní rada bude během letošního roku dotlačena k výraznějšímu snížení sazeb (hlavní sazba na 3 % a níže) a to kvůli slabšímu růstu tuzemské ekonomiky a rychlejšímu odeznívání spotřebitelské inflace.