Překvapení s úrokovými sazbami se nekonalo, když bankovní rada ČNB ponechala na červnovém zasedání úrokové sazby beze změny s hlavní sazbou, dvoutýdenní repo, na 7 %. Pro stabilitu sazeb hlasovalo pět členů bankovní rady a dva členové hlasovali pro zvýšení sazeb o 0,25 procentního bodu. Finanční trh s tímto výsledkem počítal, což bylo vidět i na slabé reakci koruny.
Ještě před několika týdny však tak jasno zdaleka nebylo. Zasedání sedmičlenné bankovní rady ČNB na začátku května totiž překvapilo poměrem hlasování čtyři ku třem. Čtyři hlasy ve prospěch stability sazeb a tři hlasy pro jejich zvýšení. Následně navíc viceguvernér J. Frait prohlásil, že jeho rozhodování bylo zhruba 51 pro stabilitu sazeb a 49 pro jejich zvýšení, čímž ještě zvýraznil šance na to, že v červnu půjdou sazby po roce nahoru.
V první polovině června však aktuální čísla z domácí ekonomiky v kombinaci s vládním úsporným balíčkem, šance na červnové zvýšení sazeb utlumily. Růst mezd v 1. čtvrtletí totiž mírně zaostal za prognózou ČNB, spotřebitelská inflace v posledních měsících vykazuje zřetelná známky ústupu (meziměsíční vývoj jádrové inflace) a domácnosti i nadále výrazně šetří. Zjevné je i významné zpomalování výrobní inflace v první polovině letošního roku. Tyto a další faktory samozřejmě nyní reflektovali ve svém rozhodování i centrální bankéři.Bankovní rada ČNB ponechala úrokové sazby na úrovni 7 % na červnovém zasedání. Změna ve vyhlídkách na zvýšení sazeb přišla poté, co aktuální ekonomická data a vládní úsporný balíček zmírnily inflační tlaky.
Tisková konference s guvernérem A. Michlem se po zasedání bankovní rady nesla opět v jestřábím módu, ale již ne v tak silném jako v květnu. I to se dalo čekat, když guvernér takto kompenzoval to, že sazby nešly nahoru. Pozitivní úrokový diferenciál mezi korunou a eurem se přitom dále uzavírá s tím, jak Evropská centrální banka pokračuje ve zvyšování úrokových sazeb.
Pokud jde o úrokové sazby, tak i nadále platí, že spekulovat o termínu, kdy začne ČNB sazby snižovat, je stále hodně předčasné. Guvernér A. Michl, stejně jako většina bankovní rady, naznačuje, že ČNB bude muset držet sazby na vyšší úrovni po delší dobu. Výsledně se tak může stát, že letos ČNB úrokové sazby vůbec snižovat nebude a snižování začne až na začátku příštího roku. Tento scénář je podle mě navíc stále pravděpodobnější.
Autor článku:
Miroslav Novák
Hlavní ekonom společnosti Akcenta. Zkušenosti v oblasti bankovnictví Miroslav načerpal v UniCredit Group, kde působil na oddělení Treasury. Od roku 2010 pracuje jako analytik ve společnosti Akcenta. K oblastem jeho zájmu patří především problematika měnových kurzů. Miroslav Novák není ortodoxním zastáncem žádné ekonomické školy, což mu umožňuje hodnotit objektivně nejenom dění na finančních trzích, ale i na poli globální ekonomiky. Je autorem řady odborných článků a expertních komentářů, které pravidelně využívají přední česká i polská média. V Česku patří mezi nejcitovanější ekonomy.
