Průměrná hrubá měsíční mzda ve 2. čtvrtletí letošního roku vzrostla meziročně nominálně o 6,5 % na 45 854 Kč. Po očištění o meziroční růst spotřebitelské inflace, který ve 2. čtvrtletí činil 2,5 %, tak průměrná mzda vzrostla meziročně reálně o 3,9 %. Růst reálných mezd v letošním roce tak pozvolna umazává výrazný propad reálné kupní síly zaměstnanců z období velmi vysoké inflace z let 2022 a 2023. V reálném vyjádření se však zatím průměrná mzda nachází stále na úrovni roku 2018.
Průměrná mzda ve 2. čtvrtletí tak rostla pomaleji, než prognózovala Česká národní banka (ČNB), což pro centrální bankéře představuje protiinflační riziko. Prognóza ČNB pro 2. čtvrtletí ukazovala na nominální růst průměrné mzdy o 7,2 % meziročně. Část bankovní rady ČNB tak může být svolnější k mírně rychlejšímu snižování úrokových sazeb na nadcházejících zasedáních.
I ve 2. čtvrtletí platilo, že nominální růst mediánové mzdy (5,8 %) zaostával za průměrem (6,5 %). Podobně tomu bylo i v 1. čtvrtletí, kdy rozdíl v neprospěch mediánu byl ještě výraznější. Výrazněji tak zatím v letošním roce rostou mzdy vysokopříjmové oproti nízkopříjmové části zaměstnanců, což je podle mě také jeden z důvodů, proč nedochází k rychlejšímu oživení spotřeby domácností.
Růst reálných mezd se udrží i ve druhé polovině letošního roku a v souhrnu za celý rok očekávám růst průměrné reálně mzdy lehce nad 4 %. Vzhledem k situaci na pracovním trhu s nízkou nezaměstnaností a stále poměrně silnou poptávkou po pracovnících lze očekávat zvýšený růst reálných mezd (3,5 – 4 %) i v příštím roce. Předpokladem je stabilní inflace kolem 2 %.
Nejrychleji ve 2. čtvrtletí rostly meziročně mzdy zaměstnancům ve zdravotní a sociální péči (11,1 %) a ve zpracovatelském průmyslu, konkrétně v automotive (10,5 %). Nejpomaleji naopak rostly mzdy ve vzdělávání (2,1 %), kde reálně mzdy dokonce poklesly, a ve veřejné správě a obraně (2,9 %). Nejvyšší mzdy mají v průměru zaměstnanci v IT (81 343 Kč) a v peněžnictví a pojišťovnictví (80 318 Kč).
