Průmyslová produkce v srpnu oproti červenci vzrostla o 1,8 % a v meziročním srovnání se zvýšila o 1,5 %. Výraznější růst si v srpnu připsaly i nové průmyslové zakázky a to o 9,4 % meziměsíčně a o 10,6 % meziročně. Průmysl se v srpnu objemem produkce dostal na hodnoty z letošního března podle sezónně očištěných čísel.
Srpnový růst průmyslové produkce lze však chápat především jako korekci slabých průmyslových čísel za červenec, přičemž ke zlepšení v srpnu výrazně přispěla výroba motorových vozidel, která v červenci díky celozávodním dovoleným propadla. To, že by byl srpen odrazovým můstkem k výraznějšímu a udržitelnému oživení průmyslové aktivity ve druhé polovině letošního roku si však nemyslím. Tuzemské indexy podnikatelských nálad (PMI, konjunkturální průzkumy) nevyznívají příliš přesvědčivě a ukazují, že řada výrobních podniků bojuje s poklesem produkce a nových zakázek a také propouští. To ostatně dokládá i pokles zaměstnanosti v srpnu o 1,9 % meziročně. Ještě hůře vyznívají měkká čísla (PMI, Ifo) z německého průmyslu včetně srpnového poklesu nových zakázek. Ani srpnový růst v tuzemském průmyslu podle mě nic nezmění na tom, že letos průmyslová produkce souhrnně poklesne zhruba o 1 %.
Z velkých průmyslových odvětví v srpnu oproti červenci výrazně vzrostla především výroba motorových vozidel (+9,0 %), když se produkce vrátila objemově na úrovně z období letošního února až dubna. Rychle v srpnu oproti červenci rostla i výroba počítačů a elektronických a optických přístrojů (7,4 %). Naopak se i nadále vůbec nedaří strojírenství, kde produkce poklesla o 0,8 % m/m a meziročně o téměř 10 %. Na strojírenství dopadá i nadále slabá poptávka po investicích a nelze podle mě předpokládat, že se do konce letošního roku situace zlepší, což ostatně podporuje vývoj nových zakázek v tomto odvětví.
Nové průmyslové zakázky sice v srpnu v meziměsíčním i meziročním srovnání výrazně vzrostly, ale za tímto růstem stála zcela dominantně motorová vozidla (30,7 % m/m a 22,6 % r/r). Plošně v dalších odvětvích k nějakému výraznějšímu oživení nových zakázek zatím rozhodně nedochází.
Autor článku:
Miroslav Novák
Hlavní ekonom společnosti Akcenta. Zkušenosti v oblasti bankovnictví Miroslav načerpal v UniCredit Group, kde působil na oddělení Treasury. Od roku 2010 pracuje jako analytik ve společnosti Akcenta. K oblastem jeho zájmu patří především problematika měnových kurzů. Miroslav Novák není ortodoxním zastáncem žádné ekonomické školy, což mu umožňuje hodnotit objektivně nejenom dění na finančních trzích, ale i na poli globální ekonomiky. Je autorem řady odborných článků a expertních komentářů, které pravidelně využívají přední česká i polská média. V Česku patří mezi nejcitovanější ekonomy.
