Klíčové události
- ČR: Hrubý domácí produkt ve 4. čtvrtletí loňského roku dle předběžného odhadu vzrostl o 0,2 % k/k, meziročně klesl o 0,2 %.
- Eurozóna: Hrubý domácí produkt ve 4. čtvrtletí loňského roku dle předběžného odhadu mezikvartálně stagnoval, meziročně pak vzrostl o 0,1 %. Indikátor ekonomického sentimentu v lednu klesl na 96,2 b. Spotřebitelská důvěra v lednu dle finálních dat klesla na -16,1 b.
- Německo: Hrubý domácí produkt ve 4. čtvrtletí loňského roku dle předběžného odhadu klesl o 0,3 % k/k a o 0,2 % r/r.
- Maďarsko: Tamní centrální banka (MNB) snížila hlavní úrokovou sazbu o 75 bazických bodů na 10,0 %.
- USA: Spotřebitelská důvěra v lednu vzrostla na 114,8 b. Počet volných pracovních pozic JOLTS v prosinci vzrostl na 9,03 mil.
Vývoj na devizovém trhu
- EURCZK: Na měnovém páru české koruny a eura zprvu převažovalo obchodování v rozmezí 24,81 - 24,85 CZK/EUR, v závěru odpoledne se české měně podařilo posílit pod úroveň 24,80 CZK/EUR. Umazala tak část pondělních ztrát. Domácí ekonomika ve 4. čtvrtletí loňského roku podle předběžného odhadu ČSÚ vzrostla ve srovnání s předchozím čtvrtletím o 0,2 %, avšak meziročně poklesla o 0,2 %. To, že mezikvartálně HDP ve 4. čtvrtletí vzroste, již dopředu avizovalo oživení spotřeby domácností v závěru roku, respektive průběžné statistiky z maloobchodu a ze služeb. To potvrdil i komentář ČSÚ – „růst HDP po dlouhé době podpořily výdaje na konečnou spotřebu domácností“. K mezikvartálnímu růstu HDP ve 4. čtvrtletí přispěla i zahraniční poptávka, což rovněž není překvapivé s ohledem na měsíční statistiky ze zahraničního obchodu. V souhrnu za rok 2023 domácí ekonomika předběžně poklesla o 0,4 %. Celková čísla ještě nebyla zveřejněna, ale na základě statistik z 1. až 3. čtvrtletí a na předběžném odhadu za 4. čtvrtletí je zřejmé, že za poklesem HDP stála primárně spotřeba domácností a nižší tvorba zásob. Kladně do HDP naopak přispíval čistý export, a to především díky poklesu importu a finalizaci produkce.
- USDCZK & PLNCZK: Vůči americkému dolaru se české koruně dařilo a dokázala tak umazat pondělní ztráty. Zatímco ještě ráno se obchodovalo nad hladinou 22,95 CZK/USD, odpoledne koruna zakončila v blízkosti úrovně 22,85 CZK/USD. Na měnovém páru s polským zlotým se koruně ztráty naopak umazat nepodařilo a zakončila na hladině 5,68 CZK/PLN.
- EURHUF & EURPLN: Ze zbylých středoevropských měn se maďarskému forintu dařilo (posílil z hladiny 390 HUF/EUR na úroveň 386 HUF/EUR). Reagoval tak na výsledek zasedání maďarské centrální banky (MNB). Ta snížila úrokové sazby méně, než se čekalo (o 75 bazických bodů namísto očekávaných 100 bazických bodů). Hlavní sazba tak zamířila na úroveň 10,0 %. Ke snížení sazeb tak přistoupila od začátku uvolňování měnové politiky v loňském říjnu již počtvrté. Polskému zlotému se vůči euru podařilo rovněž mírně posílit, zakončil na hladině 4,36 PLN/EUR.
- EURUSD: Na hlavním měnovém páru včera mírně posílilo euro a umazalo tak část předešlých ztrát. Na konci odpoledne se obchodovalo pod hladinou 1,085 USD/EUR.
Očekávaná data a události
- ČR: Peněžní nabídka M3 (prosinec)
- Německo: Maloobchodní tržby (prosinec), Index spotřebitelských cen – předběžně (leden), Míra nezaměstnanosti (leden)
- Polsko: Hrubý domácí produkt (2023)
- USA: Zasedání americké centrální banky (Fed), Tvorba pracovních míst v soukromém sektoru ADP (leden), Index výrobní aktivity v okolí Chicaga (leden)
Autor článku:
Miroslav Novák
Hlavní ekonom společnosti Akcenta. Zkušenosti v oblasti bankovnictví Miroslav načerpal v UniCredit Group, kde působil na oddělení Treasury. Od roku 2010 pracuje jako analytik ve společnosti Akcenta. K oblastem jeho zájmu patří především problematika měnových kurzů. Miroslav Novák není ortodoxním zastáncem žádné ekonomické školy, což mu umožňuje hodnotit objektivně nejenom dění na finančních trzích, ale i na poli globální ekonomiky. Je autorem řady odborných článků a expertních komentářů, které pravidelně využívají přední česká i polská média. V Česku patří mezi nejcitovanější ekonomy.
