ČNB v prosinci přerušila, nikoliv však zastavila cyklus uvolňování měnové politiky

Bankovní rada České národní banky (ČNB) na dnešním zasedání ponechala úrokové sazby beze změny a přerušila tak cyklus uvolňování měnové politiky, který odstartovala loni v prosinci. Za poslední rok snížila ČNB úrokové sazby o 300 bazických bodů. Oproti letošnímu listopadu však ke změně sazeb nedošlo, takže hlavní úroková sazba, dvoutýdenní repo, aktuálně setrvává na 4 %.

To, že si dají centrální bankéři ve snižování sazeb v prosinci pravděpodobně pauzu, již dopředu avizovaly rozhovory s členy bankovní rady. Ostatně i okamžitá reakce koruny byla po dnešním rozhodnutí ČNB nevýrazná a koruna vůči euru posílila jen marginálně.

Většina členů bankovní rady se v první polovině prosince vyslovovala v tom duchu, že se bude ohledně nastavení sazeb rozhodovat až na samotném zasedání, když argumentovala především stále vyšší inflací ve službách. Např. viceguvernérka E. Zamrazilová však jasně oznámila, že stejně jako v listopadu bude i v prosinci hlasovat pro stabilitu sazeb. Na začátku prosince navíc došlo k personální změně v bankovní radě, když radu opustil T. Holub, který byl jednoznačně nevýraznějším zastáncem rychlého snižování sazeb v průběhu letošního roku. Konkrétně na dnešním zasedání hlasovalo pět členů bankovní rady pro stabilitu sazeb a dva členové pro snížení sazeb o 25 bodů.

Bankovní rada dnes sice snižování sazeb přerušila, ale rozhodně neukončila. Uvolňování měnové politiky bude v příštím roce pokračovat, přičemž však ČNB bude sazby snižovat pozvolněji, než tomu bylo letos. Důležitým vodítkem bude pro bankovní radu hned zkraje roku lednová inflace, a to jak samotná výše, tak i její struktura. Osobně po větší část příštího roku očekávám pokračující anemický růst domácí ekonomiky, což bude bankovní radu v kombinaci s ustupujícími inflačními tlaky tlačit ke snížení hlavní úrokové sazby až na 3 %. Příliš tedy nevěřím tomu, že se centrální bankéři zastaví se snižováním hlavní sazby na často zmiňování úrovni 3,50 %.

To, jak rychle bude v příštím roce ČNB snižovat sazby bude záviset i na kurzu koruny. Devizový kurz podle mě stále hraje významnou roli k plnému dosažení 2 % inflačního cíle ČNB. V rámci transmise měnové politiky je totiž oslaben úrokový kanál, když část domácích ekonomických subjektů obchází korunové úrokové sazby přes euro (podniky si berou eurové úvěry). Proto je podle mě i v příštím roce nutné počítat s určitým trade-off mezi úrokovými sazbami a devizovým kurzem. Slabší koruna (26 CZK/EUR a výše) bude zvyšovat pravděpodobnost, že ČNB bude úrokové sazby snižovat pozvolnějším tempem. A naopak silnější koruna (pod 25 CZK/EUR) může ČNB nutit snižovat úrokové sazby rychleji.