Zatímco v 1. čtvrtletí letošního roku spotřebitelská inflace překvapovala výraznějším zpomalením a v únoru a v březnu se v meziročním srovnání dostala na 2 %, tak v dubnu došlo k neočekávaně rychlejšímu růstu spotřebitelských cen. Odeznívání inflace se tak na začátku 2. čtvrtletí zastavilo.
Dubnová inflace bohužel ukázala, že obavy z opětovného zrychlení inflace jsou oprávněné. Problémem je především přetrvávající vyšší inflace ve službách, kterou v dubnu doprovodilo zdražení potravin. Právě struktura inflace se stále vysokým meziměsíčním i meziročním růstem cen služeb je zrádná v tom, že stačí cenový obrat u volatilních položek spotřebního koše jakou jsou potraviny a meziroční tempo inflace prudce vyskočí.
Spotřebitelské ceny v dubnu oproti březnu vzrostly o 0,7 % a v meziročním srovnání tempo inflace zrychlilo na 2,9 % z březnových 2,0 %. Meziroční růst cenové hladiny se tak ze 2 % (inflační cíl ČNB) posunul k horní hranici tolerančního pásma inflace, tj. ke 3 %. ČNB prognózovala dubnový růst inflace na 2,5 % meziročně. Pro ČNB dubnové výsledky inflace představují nepříjemnou zprávu a aktuálně se tak výrazně zvyšuje pravděpodobnost, že bankovní rada na červnovém zasedání sníží úrokové sazby jen o 25 bazických bodů. Pokud by navíc i květnová inflace překvapila směrem nahoru, tak by mohla ČNB cyklus snižování úrokových sazeb dokonce dočasně pozastavit. Na výrazně vyšší dubnovou inflaci reagovala i koruna, která vůči euru v pondělí ráno posílila k hladině 24,80 CZK/EUR.
V meziměsíčním srovnání v dubnu výrazněji zdražily potraviny a nealkoholické nápoje a to o 1,7 %. V dubnu se tak zastavil meziměsíční pokles cen potravin, který trval de facto nepřetržitě od loňského října. Jedním z důvodů může být to, že obchody začínají zkoušet zvyšovat ceny v návaznosti na zprávy o rostoucí spotřebitelské důvěře a větší ochotě domácností utrácet. Zároveň je však třeba zmínit skutečnost, že ceny zemědělských výrobců v letošním 1. čtvrtletí začaly v meziměsíčním srovnání růst.
Zdražovalo se i v oddílu alkoholické nápoje a tabák (o 2,2 %). V oddílu bytové vybavení a zřízení domácnosti (1,3 %), v oddílu doprava kvůli dražším pohonným hmotám o 0,9 % a v neposlední řadě v oddílu stravování a ubytování (0,6 %).
V meziročním srovnání spotřebitelské ceny v dubnu vzrostly o zmiňovaných 2,9 %. Nejvíce, téměř z třetiny, k meziročnímu růstu inflace přispíval i nadále oddíl bydlení, voda, energie a paliva. Vysoké meziroční tempo si drží inflace v oddílu stravování a ubytování (+8,1 %) a také v oddílu rekreace a kultura (+4,5 %) či vzdělávání (+6,6 %). Zatímco v meziměsíčním srovnání ceny potravin a nealkoholických nápojů v dubnu vzrostly, tak v meziročním srovnání (duben 2024 oproti dubnu 2023) pokračoval pokles cen (-2,7 %). K mírnému zrychlení meziroční inflace došlo v dubnu u imputovaného nájemného (+1,0 %). Dubnová čísla jasně potvrdila, že zvýšená inflace přetrvává i nadále ve službách (+5,3 %) a v dubnu došlo i ke zrychlení růstu cen zboží na 1,4 % (v březnu jen 0,1 %). V souhrnu za celý letošní rok zatím však i nadále počítám s růstem inflace lehce přes 2 % (rozmezí 2,0 – 2,5 %).
Autor článku:
Miroslav Novák
Hlavní ekonom společnosti Akcenta. Zkušenosti v oblasti bankovnictví Miroslav načerpal v UniCredit Group, kde působil na oddělení Treasury. Od roku 2010 pracuje jako analytik ve společnosti Akcenta. K oblastem jeho zájmu patří především problematika měnových kurzů. Miroslav Novák není ortodoxním zastáncem žádné ekonomické školy, což mu umožňuje hodnotit objektivně nejenom dění na finančních trzích, ale i na poli globální ekonomiky. Je autorem řady odborných článků a expertních komentářů, které pravidelně využívají přední česká i polská média. V Česku patří mezi nejcitovanější ekonomy.
